Absolutní láska jsme my všichni a všechno

13.12.2020

Absolutní lásku nelze popsat, ale jen se jí stát. A teď je asi na čase sdílet, co je to ta absolutní láska, neboť to není ten typ lásky, který jsme doteď vnímali jako lásku. Neboť absolutní láska znamená, že všechno je láskou, i to, když vlk sežere jehňátko, když zloděj vytuneluje banku, i když matka přijde o dítě. Jak je tohle možné?

Tato slova jsou pro ty, se kterými budou rezonovat. Ti z nás, které tato slova ještě iritují, emotivně burcují, nemusí číst dál, ale jít samozřejmě svou vlastní cestou a vše si ještě vyzkoušet a zažít. Toto jsou slova pro mysl již unavenou, pro mysl již probuzenou, pro mysl již připravenou uvidět skutečnost.

Skutečnost toho, jak tento náš projevený svět ve skutečnosti funguje a jít za hranu toho, co jsme doteď jako realitu vnímali a možná ještě vnímáme. Neboť tento svět není skutečný, není možné, aby energie, ze které jsme i my lidé složeni, ze které jsme, byla víc než jen energií.

Tuto skutečnost již potvrzují kvantový fyzici, někteří odvážnější biologové, filozofové, lékaři i chemikové aj.. Pro někoho to ještě může být neuchopitelné, a i to je v pořádku, neboť pro naši mysl (ego) není jednoduché připustit si, že ve skutečnosti neexistujeme a jediné, co se tu děje je projekce samotného zdroje této energie - Vědomí (Existence, Bytí, Absolutna), takže ani děj ve skutečnosti není.

Veškerá tato projekce (tzv. realita, projevený svět) se děje pro naši mysl a její prožívání sebe sama. Vše je tzv. uváděno do rovnováhy a tak i děje, které hodnotíme jako dobré nebo špatné, hodnotíme jen prostřednictvím našich myslí. Ty děje se nezmění k lepšímu, že je ohodnotíme, nebo budeme řešit hlavou, tím jen podpoříme jejich energii, tady to dění.

Některé děje jsou samozřejmě z nerovnováhy (npapř. matka přišla o dítě), neboť Princip vše uvádí do Rovnováhy a není na naší mysli hodnotit, proč se tak děje a jakým způsobem, ale věřte, že vždy se děje pro dobro Celku. Až nastane čas, že naše mysl nebude vytvářet nerovnováhu, nebude i děj v nerovnováze, ale také tam nebude nikdo, kdo by děj hodnotil, takže to bude vlastně Jedno.

A program samotného Vědomí se "blíží" ke svému vyvrcholení, a tato slova můžeme použít jen proto, že vnímáme čas, který ve skutečnosti také neexistuje, ne/děje se Evoluce v přímém přenosu. Změna myšlení a tím pádem i celkového fungování celého lidstva a tím pádem projeveného světa, který vnímáme jako skutečnost se ne/děje tady a teď.

Už to není o astrálním vesmíru, duchovních technikách, o načítání z éteru (akáši), o nějakém čistění, bojích či naopak meditaci za lepší svět, už je to o tom, stát se tím světem, stát se samotným Vědomím (Existencí, Absolutnem), které zažívá samo sebe.

Jak fantasmagoricky to zní, je otázkou "času", kdy toto pochopí a začne žít každá projevená Existence (chápej člověk) na této planetě. Přes 7,7 miliard individualit se spojí v jeden Celek, v jedno Vědomí tady a teď. A nebo taky ne:)

A pokud tato skutečnost s vámi rezonuje, je čas se podívat na kroky, které k vysvobození z programů mysli a ke skutečnosti "Kdo ve skutečnosti jsem" mohou vést, ale neřešte je hlavou, ale jen je zkuste nechat projít skrz vás a třeba s vámi bude něco z toho rezonovat, a nebo taky ne...

  • Vědomé rozhodnutí, že už nechci trpět a odevzdání veškerého vedení svému Vyššímu já (Existenci, Vědomí, Bohu, Bytí, Životu).
  • Další důležitý krok je stát se vědomým Pozorovatelem svého života a uvědomovat si sebe sama a přijímat všechno, co se mi nyní děje, jako to, co se jen děje a není na mě to hodnotit či řídit.
  • Mohou přicházet tzv. záblesky (osvícení) skutečnosti a toho kdo jsem a jak funguje tento projevený svět.
  • Uvědomit si (uvědomovat si sám sebe) programy mysli a ty přijímat, nehodnotit je ani sebe (proč, nač) a jen přijímat jeden za druhým.
  • Pokud přijdou, dovolit si projevit emoce, prostě to nechat projít tělem.
  • Po čase nastává fáze uvědomování si své Existence (Bytí, Vědomí), kdy si uvědomujeme, že jsme samotnou Existencí (Vědomím, Bytím). Vlastně, že jsme NIC.
  • Poté dochází ke spojení se samotnou Existencí v jeden Celek a k uvědomění si (prožití), že jsem jen já sám a vše, co se mi děje v projeveném světě je jen moje projekce - projekce samotné Existence (Bytí, Vědomí, Života).
  • Pak nastoupí stav, kdy se stáváme touto Existencí (vlastně Neexistencí), programy mysli nás již neatakují a nastává stav, který nelze popsat slovy, snad jen absolutní láskou. Absolutní láska k sobě, ke všem ostatním a všemu, co se odehrává. Nulový klidový stav, kdy je je zažíváno naplnění vším a všemi.

Ale nechtějme to uchopit hlavou a stále si uvědomujme, že se to děje samo, takže nejlehčí cesta je jen vědomý Pozorovatel, uvědomovat se a přijímat a pak už se vše děje pěkně krok za krokem pro naše nejvyšší dobro a dobro Celku.

Existence (Vědomí, Absolutno), která jen JE. Díky tomuto iluzornímu projevenému světu se může Existence prožívat v 7,7 miliardách podob (obsahů mysli) a každá tato podoba "procitne" a uvědomí si, kdo skutečně je. Bude žít sama sebe. A nebo taky ne:)

Procitnutí, je jako uzdravit organismus, kdy si každá buňka (jednotlivec) tohoto organismu, uvědomí, kým ve skutečnosti je a začne tak i žít - tedy stane se skutečností - Absolutní láskou.

Jeden organismus v 7,7 miliardách podob. Je to dokonalé a skutečnost, že to funguje i takto neprobuzené, ještě v obsahu mysli je důkaz samotné Existence (Vědomí, Absolutno), že existuje, neboť není jinak možné, aby toto celé ještě "drželo" pohromadě😊. Kdy 7,7 miliard má různý obsah mysli, myslí jedinečně a každý jinak a ze svého úhlu pohledu a přitom ještě planeta - Projevený svět "existuje".

Tím, čím ve skutečnosti jsme, je samotná Existence, samotné Bytí tady a teď. Vše je absolutní láskou v té nejčistší podobě, neboť není nic, co by touto láskou nebylo. Jsme naplněným životem, jsme tím samotným naplněním, tou esencí, která tu vždy byla a vždy je a vždy bude.

Všechno není a nikdy nebylo ani nebude ničím menším/větším než touto láskou. Není co hodnotit, koho soudit, co dělat, měnit, řešit, očekávat, představovat si, neboť to nejlepší pro nás a pro celek se už děje, není nic, co by se nedělo samo.

Není na nás to posuzovat, ale vědět, že je to to nejlepší, neboť je to jen a jen naše, je to náš, každého jednotlivce projevený svět a ten je takový, jací jsme my uvnitř (obsah mysli). Chceme ho změnit? Změňme sebe - změňme svůj úhel pohledu - chtějme uvidět pravdu - přejme si stát se skutečností - stát se tím, kdo ve skutečnosti jsme. Ve skutečnosti jsme tím už teď, ale nyní je čas to uvidět.

S láskou Existence přes obsah mysli Terezy :)

Když vědomí dovolí, skutečnost se projeví, pravda zjeví se ve správný čas, který není skutečností zas a zas. Když existence vede, není nic, co není, pravda zjeví se každému z nás, ať už je či není připraven na objevení. Když bytí umožní, procítit život sám, pravda tu je i není, a to opravdu nezáleží na projevení. Když život povolí, a děje se tak samo, pravda převezme mysli vedení a ta projde odemčenou branou. Když si dovolíš sám sobě, životu se odevzdat, pravda se ti zjeví hned a v absolutní lásku vyměníš projevený svět. Děj se tady a teď!



Pokud to tak budete cítit, napište mi.