Prožitek přes iluzi samomluvy

06.12.2020

Jak už bylo řečeno, slova jsou jen berličky, střípky informací na cestě k vysvobození, na cestě do stavu Existence (Bytí, Vědomí). Každý jsme z pohledu času na jiném levelu, ale ve skutečnosti je to iluze, neboť se to všechno děje každému z nás tady a teď. To, co nás posouvá více k sobě, ke skutečnosti toho, KDO JSEM jsou osobní prožitky (zážitky) a jeden takový bych nyní ráda sdílela.

Tereza už věděla, díky mnoha zábleskům, co je SKUTEČNOST, ale stále chyběl na určité úrovni "osobní" prožitek jedné skutečnosti, která měla ještě tzv. zaklapnout. Už když píše Tereza tyto slova, musí se uvnitř smát, neboť se snaží napsat slovy něco, co je potřeba zažít a každý má připraven svůj vlastní prožitek, ale je to zábavné, tak už což:)

To, co mělo být prožito byl stav, že jsem tu jen JÁ sama Existence a není tu nikdo jiný. Že vše se děje samo a JÁ jsem to, co si tento projevený svět na určité úrovni vytváří. A protože stav Existence (Bytí) je naplněním všeho a zároveň ničím, a protože mysl nám chce občas namluvit, že něco je skutečné, i když je to jen iluze, přišel prožitek skrz iluzi skutečnosti.

Přítel seděl uvnitř místnosti maringotky a Tereza stála venku na zahradě, takže na sebe neviděli a ani nebylo zvenčí viděno, že jsou blízko u sebe. Tereza začala na přítele mluvit a on jí začal odpovídat, takže se bavili přes stěnu maringotky, neboť stěny byly zvuk netěsnící. Najednou si Tereza uvědomila, že kdyby ji někdo nyní uviděl a uslyšel, bude mít pocit, že trpí samomluvou, což jí rozesmálo.

A najednou jí rozesmálo ještě víc vědomí toho, že ona ale samomluvou ve SKUTEČNOSTI trpí, protože tu není nikdo, kdo by jí odpovídal, kdo by nějak vytahoval její programy mysli, že tu není nikdo, s kým žije, že to je jen její iluze v projeveném světě.

Najednou jí bylo ukázáno na jednoduchém prožitku, v jaké iluzi tu celou dobu jsme, že pokud se ještě ztotožňujeme s čímkoliv a kýmkoliv, pokud se chytáme na programy mysli a, tím pádem se nějak cítíme, nějak se "máme", stále si neuvědomujeme, že tu ve skutečnosti není nikdo a nic na co se lze chytnout, že jsme tu jen MY SAMI (JÁ JSEM), a pak...

Pak tedy není NIC, na co se chytit, ale jen BÝT tady a teď. Stát se tím Bytím, stát se samotnou Existencí, tedy tím, co ne/existuje, a to je vše.

V absolutní lásce sdíleno přes Terezu


Nevím proč, ale Tereza bude ráda i za vaše sdílení, za vaše zážitky či AHA momenty...