Vědomí je vším a není nic, čím by nebylo

13.03.2021

Vědomí je vším, opravdu vším. A definici Vědomí si přidejte každý sám. Jako vědomý pozorovatel, jako ten, který je tady a teď, který jen vše pozoruje z pozice uvědomování se bez hodnocení.

V určité fázi pokud zdánlivě vypadnu z této "role", role vědomého pozorovatele, pokud se na chvíli ztotožním s obsahem mysli, s osobou, s příběhem, s tělem, tak vím, že je to na chvíli.

Není nic špatně nebo dobře, jen to je. Děje se to samo a není na mě to hodnotit, je to jen takové, jaké to je. A to co je, ve skutečnosti ani není, je to iluze projeveného světa, ale ani to není důležité, není důležité nic, neboť se ve skutečnosti nic neděje.

A teď konec slov, které se opakují stále dokola, jsou to jen slova z obsahu mysli, a je jedno jestli je ta mysl zdánlivě logická, intuitivní nebo onaká, všechno je to stejné, stejný obsah mysli, stejné programy, stejná energie, stejné vědomí, pokud to ještě chci pochopit myslí, pokud to ještě potřebuji vědět, pokud to ještě nějak hodnotím, není to jiné než, že to zdánlivě tak je.

A i to zdánlivé hodnocení se děje samo, prostě tam ještě je. No a co. Pokud jsem ve stavu vědomého pozorovatele tady a teď, pak se mění i můj stav tady a teď a tím dochází ke změně vnímání. V tomto stavu není nikdo, kdo by něco hodnotil, kdo by trpěl, nebo naopak lítal v oblacích, je tu jen tady a teď. Takové jaké to je.

Děje se toho tolik, tento zdánlivý děj se děje v tady a teď z pozice vnitřního klidu, s vědomím, že není nic, co by nebylo vědomím, tedy mnou.

A až z tohoto středu vědomého pozorovatele se rozplyne samotné pozorování do prostoru, do nekonečného stavu bytí tady a teď, čas přestane existovat, děj přestane mít jakýkoliv náboj, rezonance nastává se vším a se všemi a v každém okamžiku bytí. Není nic, co by nebylo tímto stavem.

Není to o nekonání z úrovně letargie, ale z úrovně tady a teď, kde je všechno takové, jaké to je. Není to o hodnocení situace, není to o očekávání, o představách či touhách, je to o přijetí všeho takového, jaké to je. A i to se děje samo.

Slova jsou také jen informace, jako celý projevený svět, zdánlivý děj, který se ve skutečnosti neděje.

Slova jsou berličky, záblesk, informační zpráva, která buď rezonuje, nebo ne. Můžeme se ke slovům vracet, a vždy budeme vnímat něco jiného. V tom je to kouzlo, že slova mají zdánlivou sílu, a přitom tu není nikdo kdo by je vnímal. Informační tok se děje tady a teď a vždy v tom tady a teď mají slova jiný náboj, nesou jinou zprávu, novou rezonanci podle toho, kdo je čte a kdy. Kouzlo zdánlivého děje tady a teď.

A tak pokud to bude s tebou nyní rezonovat, vnímej to kouzlo bytí tady a teď, kouzlo vědomého pozorovatele, který si uvědomuje, ale nehodnotí, který je sám tím vysvobozením bez očekávání a představ.

Ty jsi tím, co hledáš.


Pokud vnímáte, že mi chcete napsat, ráda si vaše postřehy a sdílení přečtu.

S láskou tady a teď Terka.